11 Pro Archeologické výzkumy na katastru Slavonína, Arbesova ulice
Archeologické výzkumy na katastru Slavonína, Arbesova ulice
Stálý „hlad“ po stavebních parcelách v dosahu hromadné dopravy i centra Olomouce, vede od roku 2008 k permanentnímu zastavování kvalitní ornice i na severním okraji katastru městské části Slavonín. Pole se od Arbesovy ulice svažuje k východu do inundačního území řeky Moravy, která je odtud vzdálena cca 1,5 km. Lokalita tedy leží na svahu terasy táhnoucí se od Slavonína k severu do prostoru mimoúrovňové křižovatky u fakultní nemocnice. Výzkum Archeologického centra se odehrával v polní trati Zahrady a Za Křenkovým. Pod novými komunikacemi a v místě staveb jednotlivých rodinných domů (dnes již na ploše cca 2,8 ha) bylo v letech 2008, 2013, 2016, 2017 a 2018 prozkoumáno 409 sídlištních objektů a 442 kostrových a žárových hrobů. Osídlení můžeme zařadit do období eneolitu (jordanovská kultura, kultura nálevkovitých pohárů, kultura se šňůrovou keramikou), doby bronzové (únětická kultura, věteřovská kultura, slezská kultura), doby halštatské (platěnická kultura), doby laténské, středověku a novověku.
Nejstarší zde zachycené sídliště spadá na počátek eneolitu tedy do 4 tis. př. n. l., kultura je označena podle eponymní lokality Jordanów v dnešním Polsku. Osídlení představují jednak pozůstatky půdorysů nadzemných staveb, nepravidelná a různě hluboká soujámí a jednotlivé zásobní jámy. Základy původně dřevěných nadzemních domů mají podobu žlábků s půdorysem ve tvaru velkého U. Prozatím bylo identifikováno šest pozůstatků takovýchto staveb s orientací SSZ–JJV či SSV–JJZ a s rozměry (7,14 x 6,23 m, 5,6 x 5,3 m, 4,7 x 5,4 m, 14,5 x 5,1 m a 3,8 x 5,9 m). Soujámí mají většinou oválný půdorys, dno tvoří různě zahloubené kruhové či oválné sklípky. Svrchní vrstva jednoho z nich (obj. 347) obsahovala stovky kusů štípané industrie ve formě čepelí, jader a úštěpů. Jednotlivé zásobní jámy mají kruhový půdorys a řez vakovitého či trapézovitého tvaru. Z prozkoumaných objektů pochází reprezentativní kolekce zlomků keramických nádob a kamenných nástrojů (tzv. pazourků tedy štípaných nástrojů a broušených seker a sekeromlatů). Díky nepříznivým podmínkám se v jamách obecně na této lokalitě nedochovaly zvířecí kosti. Přesto byly v zásypech sídlištních objektů identifikovány i pozůstatky lidských pohřbů.
První z regulérních pohřebišť na lokalitě patří kultuře se šňůrovou keramikou a zatím ji patří devět kostrových hrobů (H4, H5, H7, H17, H18, H121, H166, H197, H242). Na Moravě se tato kultura vyskytovala od pol. 3. tis. př. n. l. Na dno obdélných či oválných jam byla uložena těla mrtvých ve skrčené poloze na pravém či levém boku s orientací, S–J, JZ–SV, J–Z. Ze skeletů jsou dochovány jen zbytky skloviny zubů, popřípadě stíny kostí. Mrtvým byly jako milodary vloženy keramické nádoby a kamenné štípané a broušené nástroje (sekery). V jednom případě měl mrtvý v oblasti lebky měděný šperk. Všechny zkoumané hroby leží na pomyslné linii dlouhé 230 m. Relativně velká vzdálenost mezi hroby může svědčit o případných mohylových náspech nad jednotlivými hroby.
Osídlení ze starší doby bronzové (1. pol. 2. tis. př. n. l.) řadíme k únětické a věteřovské kultuře. Ve Slavoníně byly zkoumány jak sídlištní objekty (zásobní jámy, nadzemní půdorys domu), tak i malé kostrové pohřebiště. Obdélný půdorys stavby (struktura 6) byl vymezen řadou sloupových jamek v prostoru 13 x 6 m a s orientací SSZ–JJV. Mimo zásobní jámy (viz. výše) bylo prozkoumáno i několik obdélných jam s vanovitým řezem a s kumulací keramiky na dně. Na dně zásobní jámy (obj. 247) byl vypreparován skelet tura domácího ležícího na pravém boku s orientací S–J. K sídlišti se pojí i menší kostrové pohřebiště se čtyřmi kostrovými hroby zkoumané roku 2017 (H6, H8–H10). Hroby byly soustředěny u staršího hrobu kultury se šňůrovou keramikou (H7), hrob H10 jej dokonce narušil. Mrtví byli pohřbeni v oválných jamách ve skrčené poloze na levém i pravém boku (H10) s orientací SV–JZ a J–S. Pohřební výbava obsahovala keramické nádoby, ale hlavně kovové ozdoby z bronzu (jehlice, kroužky) a trojúhelníkovitou dýčku s otvory po nýtech. Antropologický rozbor určil tři ze čtyř jedinců jako dospělé ženy.
Závěr doby bronzové reprezentuje kulturní komplex lužických popelnicových polí. Ve Slavoníně máme doklady jak o sídlištních tak i pohřebních aktivitách. Sídlištní areál byl zachycen podél současné Arbesovy ulice, zatímco pohřební areál byl zkoumán o 100 – 150 m východněji. Pohřebiště můžeme datovat do slezské a platěnické kultury (cca 1000 – 600 př. n. l.). Sídliště reprezentují nepravidelně rozmístěné zásobní jámy trapézovitého řezu. Pohřebiště bylo objeveno v roce 2018, kdy na ploše 0,23 ha bylo vypreparováno 223 žárových hrobů. Hroby se po skrývce projevovaly jako kruhové, oválné či obdélné jámy s drobky přepálených kostí, uhlíků a keramických nádob v zásypu s rozměry (0,16–2,8 m x 0,16–2,38 m x 0,03–0,5 m) a orientací S–J (147x), SV–JZ (47x), V–Z (28x). Kremace byla nasypána do keramické nádoby – urny, nasypána na hromádku na dně jámy nebo byla zaregistrována rozptýlená v celém zásypu jamky. Jako milodary či urny sloužily převážně keramické nádoby (cca 1046 ks) různých druhů (amfory, mísy, šálky, koflíky, hrnce …), keramická štěrchátka, předměty z bronzu (cca 50 ks; tyčinky, jehlice, kroužky, spirálky, pukličky, náramky, nůž), ze železa (15 ks; nože, srp?, náramek, jehlice) a skla (korálky). Nádoby se v hrobech vyskytovaly v počtech 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 18, 23 kusů, několikrát byly v hrobech nalezeny jen keramické střepy. Hroby byly seskupeny do několika skupin, v jejichž rámci byly okolo šesti z nich identifikovány kruhové žlábky (obj. 334/H25, 366/H157, 358/H178, 361/H186, 364/H190, 365/H205). Kruhové žlábky měly průměr 1,6 – 2,4 m. V tomto případě se snad jedná o vnější obvod mohylky.
Překvapivý byl v roce 2018 i nález laténského hrobu a sídliště. Kostrový hrob H160 obdélného půdorysu ležel mezi staršími žárovými hroby. Skelet byl téměř stráven. V místě rukou a trupu byly nalezeny dva bronzové náramky, železná spona a zatím neidentifikovaný železný předmět. Přibližně 170 m JV od tohoto hrobu byly zkoumány i sídlištní objekty časově současné laténské vesnice. Na sídlišti bylo prozkoumáno pět mělce zahloubených chat a zásobní jámy. V zásypu třech zásobnic (obj. 12, 18 a 22) bylo nalezeno pět kostrových pohřbů. Ve čtyřech případech byla v jamách rozpoznána žena a v jednom případě dítě. Těla žen ležela ve skrčené poloze s orientací SZ–JV, JZ–SV a S–J v hloubce 0,1–1,6 m od povrchu skrývky.
Archeologický výzkum v roce 2008 a 2013 odkryl relikt novověké cesty tzv. Zelené ulice. Cesta leží rovnoběžně se současnou vozovkou Arbesovy ulice. Díky skrývce byly identifikovány pozůstatky rozježděné vozovky vymezené po krajích žlaby. Vozovka měla podobu kratších úseků mělkých žlábků – stop po kolech těžkých formanských vozů (Marek Kalábek).