Archeologický výzkum na katastrálním území Jaroměř

Archeologický výzkum na katastrálním území Jaroměř

Archeologický výzkum na katastrálním území Jaroměř (úsek D11- 07-4A)

Již v 80. letech 20. století prováděl amatérský archeolog Jan Boček v blízkosti Jaroměře povrchové sběry, během nichž zde objevil téměř tři desítky keramických střepů spadajících do období středověku.

Během archeologického výzkumu pod budoucí dálnicí D11 (2017-2018) tak nebylo příliš velké překvapení, když se v nivě Jezbinského (Doleckého) potoka na západním okraji Jaroměře podařilo zachytit raně středověké osídlení. Prozkoumáno bylo přes 500 objektů, mezi kterými lze najít sloupové, pravděpodobně hospodářské stavby, zásobní jámy, odpadní jámy, nebo hliníky v nichž se těžila hlína pro stavbu domů.

Inventář archeologických nálezů převážně středověkého stáří doplňují i doklady lidské činnosti podstatně starší – některé keramické zlomky patří do období neolitu či doby bronzové. Mezi nejzajímavější nálezy se řadí přívěšek vyrobený z římské mince nebo kostěný hřeben z doby stěhování národů (5. – 7. stol). V posledních dnech výzkumu (říjen 2018) se podařilo objevit i dvě esovité bronzové záušnice z nichž jedna se bohužel dochovala deformovaná. Druhá byla předběžně na základě podobných nálezů z jiných lokalit datována do 11. – 12. století.

Ostatní nálezy s možností relativní chronologie (například keramické střepy na základě porovnání stylu výzdoby, tvarování okrajů nebo použitého materiálu) datují naši lokalitu do doby mladohradištní (950-1200 n. l.), s největší pravděpodobností do její druhé poloviny.

Za zmínku dále stojí část dřevěné dýhové misky, která se nalezla v sondě do nivy Jezbinského (Doleckého) potoka. Jelikož se dýhové misky v českých zemích objevují až ve 13. století, patří tento nález mezi nejstarší na našem území.

Z nejmladšího období lze zmínit relikt novověké cesty, která se poprvé objevuje na mapách stabilního katastru z let 1826 – 1843. Na řezu lze vidět zpevňování vyjetých kolejí kameny nebo kusy cihel. Cesta vedla od cihelny na západním okraji Jaroměře k Velichovkám.

Po nezbytné konzervaci archeologických nálezů a prostudování terénních situací se dočkáme bližších závěrů a finálního zhodnocení této lokality, která může přinést mnoho nových poznatků o nejstarším období královského věnného města Jaroměře (Martin Chalánek).

 

Externí Redaktor
info@wertu.cz