Projekt GA ČR (17-17346S) – Moderní chemická analýza zbytků organických materiálů

Projekt GA ČR (17-17346S) – Moderní chemická analýza zbytků organických materiálů

Projekt GA ČR (17-17346S) – Moderní chemická analýza zbytků organických materiálů v archeologickém kontextu

Projekt GA ČR 17-17346S 2017-2019, jehož řešitelem je PřF UPOL a spoluředitel ACO je zaměřen na vývoj a využití komplexních analytických postupů v archeologii, zejména na analýzu organických zbytků v archeologickém materiálu, včetně vývoje a optimalizace nových metoda jejich aplikace na archeologických nálezech spolu s vývojem postupů odběru a úpravy vzorků a interpretace výsledků analýz, včetně absolutního datování kontextů. Použité analytické nástroje jsou hlavně vysokorozlišující tandemová hmotností spektrometrie s laserovou desorpcí/ionizací, kapalinová a plynová chromatografie s MS detekcí a imunoanalytické metody. Postupně se daří naplňovat databázi (AnArbase) nových mnohdy překvapivých výsledků analýz obsahu prehistorických nádob a objektů (proso, mléko, tuky, pigment z draselných solí kyseliny močové atd.), identifikace, resp. chemická podstata organických zbytků, původ jantaru (ne vždy baltský původ!), zatížení lidských kostí zvýšeným obsahem některých kovů a řadu dalších (Jaroslav Peška).

 

Analýza výplní nádob je jedním z důležitých kroků pro určení původního obsahu. Při cíleném vzorkování nádoby na jednotlivá „patra“ je možné získat sérii vzorků, kdy vzorek z hrdla můžeme za určitých okolností brát jako referenční vzorek a výplň ze dna nádoby jako hlavní vzorek (tj. pokud v nádobě něco bylo, tak největší obsah byl na dně). Pomocí tohoto vzorkovacího postupu a měření pomocí hmotnostní spektrometrii s laserovou desorpcí/ionizací bylo možné identifikovat mléko v keramické nádobě Kultury se šňůrovou keramikou.

 

Korozní produkty na kovových artefaktech se v součastnosti vyhodnocují převážně pomocí optického mikroskopu. Další možností jak získat další indormace je využití zobrazovací hmotnostní spektrometrii s laserovou desorpcí/ionizac, která nám umožní analyzovat organické složky „uvězněné“ v korozních produktech (např. pozůstatky vláken, schránek hmyzu, atpod.).

 

Spojení vzorkovací metody (vzorkování na „patra“) a hmotnostní spektrometrii s laserovou desorpcí/ionizací umožnilo idektifikovat v kermické nádobě draselné a sodné adukty kyseliny močové. Tyto látky pocházejí z trusu ptáků a plazů a v minulosti mohly být používány jako bílý pigment (dnes ještě v Africe, kmen Dogonů).

Martina Kršková
krskova@ac-olomouc.cz