11 Pro Archeologický výzkum na katastrálním území Ostrov (R35-6E)
Archeologický výzkum na katastrálním území Ostrov (R35-6E)
Na podzim roku 2017 byla zahájena zjišťovací sondáž před výstavbou 1. fáze rychlostní komunikace R35 v k. ú. Ostrov. Na základě jejích výsledků přistoupilo Archeologické centrum Olomouc k plošné skrývce v lokalitě 6E.
3D Vizualizace studny kultury s lineární keramikou s nejstarší dochovanou dřevěnou konstrukcí na světě (5256 až 5255 př. n. l.).
Ihned v brzkých jarních měsících, kdy to umožnily klimatické podmínky, byla v lokalitě zahájena skrývka ornice. Paralelně s ní už také probíhal samotný archeologický výzkum, který prozkoumal kolem 350 archeologických situací. K těm zajímavějším patří dochované půdorysy hned několika kůlových domů náležející vesnici z mladší doby železné (laténské). Ta zde existovala ve 2. století př.n.l. Jednotlivé objekty na lokalitě jsou na nálezy poměrně chudé. Převážně se jedná o nepočetné zlomky keramiky, v několika případech i na kruhu točené. K vesnici patřila také cca 3 m hluboká studna (obj. 111), částečně zapuštěná do skalního podloží bez jakékoli dřevěné konstrukce. Na studnu navazoval cca 20 m dlouhý žlábek (obj. 110), který odváděl vodu z přepadu studny k jednomu z domů laténské vesnice. Za pozornost stojí zlomek skleněného náramku, který byl nalezen v jedné z kůlových jamek tohoto domu a datuje tím celou situaci do stupně LT C2. Studna společně se žlabovitým útvarem představuje zcela unikátní nálezovou situaci, která ve své době nemá v prostoru střední Evropy srovnatelných analogií. Situaci lze interpretovat jako vodovod, nejstarší doložený ve střední Evropě!
Další zcela mimořádnou situaci představoval objekt 210 situovaný pouhých cca 100 m východně od výše jmenovaného. Opět se v tomto případě jednalo o studnu hlubokou cca 3 m, tentokrát s výborně dochovanou výdřevou. Ta byla konstrukčně tvořena čtyřmi rohovými sloupy, každý s dvěma drážkami pod úhlem 90°, do nichž byla zapuštěna opracovaná prkna tvořící samotné stěny výdřevy v cca 7 vrstvách nad sebou. Dřevěná konstrukce objektu se dochovala ve spodních 150 cm objektu. Vzhledem k nevelkým rozměrům a perfektnímu stavu celé konstrukce dochovanému díky podmočenému terénu jsme přistoupili k vyzvednutí celého objektu „en block“. Tento postup pro objekt typu studny byl v ČR zvolen vůbec poprvé. Následovalo důkladné zpevnění, zabalení celého objektu a jeho transport na základnu, kde probíhala detailní preparace po 5 cm mocných vrstvách, odběr vzorků pro jednotlivé přírodovědné analýzy, až bylo dosaženo skutečného dna objektu. Již přítomnost keramiky směřovala datování objektu do mladší doby kamenné, kultury s lineární keramikou. Následovalo datování dendrochronologickou metodou, které prokázalo, že studna byla postavena někdy po roce 5256/5255 př. n. l. Studna je tak nejstarší dendrochronologicky datovanou dřevěnou konstrukcí v Evropě. Výplň studny je velice bohatá na organické makrozbytky, jako jsou semena, skořápky nejrůznějších plodin nebo například pozůstatky těl hmyzu. Dává nám tak zcela ojedinělým způsobem nahlédnout do podoby zdejší krajiny a života místních lidí před více než 7 tisíci lety.
Lze tedy shrnout, že katastrální území Ostrov přineslo hned dva zásadní objevy, které v tomto archeologicky zcela neznámém území odkryl archeologický výzkum. Svým významem se jedná o nálezy, které spolehlivě překračují regionální úroveň a řadí doposud zcela neznámý Ostrov k lokalitám Evropského formátu (Radko Sedláček.)
